Chorvatské vraky

1 BARON GAUTSCH
Typ vraku: cestovní parník
Majitel: Společnost Österreische Lloyd, Rakousko-Uhersko
Výroba: 1906-1908 Skotsko, loděnice Gourlay Bros. & Co.Ltd., Dundee v hrabství Forfal
Rozměry: délka 84,5 m, šířka 11,64 m, výtlak 2.069 BRT
Posádka: kapitán Paul Winter, 1. důstojník Luppis, 2. důstojník Tenze
Potopení: 13.08.1914, najetí na podvodní minu
Místo: západně od ostrova Brijuni – otevřené moře
GPS : 44o 56,4´N 13o 34,7´E
Hloubka: 37 – 41 m
Poznámka: Vrak rakousko-uherského luxusního osobního parníku „Baron Gautsch“, který se potopil v srpnu 1914 západně od Brijunských ostrovů, když najel na vlastní, rakousko-uherskou minu. Nádherný osobní parník sice od začátku první světové války vozil pro rakousko-uherské námořnictvo hlavně posily pro námořní základnu v Boce kotorské, ale zpět vozil i civilní pasažéry. Přestože velení parníku bylo již předem informováno o nadcházejícím kladení min rakousko-uherským námořnictvem, nevěnovalo tomu pozornost a ani nevzalo na vědomí akutní varovné signály válečných lodí, které miny kladly. Parník tak vjel plnou parou do úplně nového minového pole a záhy nato na jednu minu také najel. Parník se během málo minut potopil. Přestože v blízkosti byly čtyři velké rakousko-uherské lodi, nepodařilo se zachránit ani polovinu cestujících a posádky, zahynulo celkem 177 osob. Parník leží v hloubce 37 až 41 metrů, 7 nám. mil od pobřeží. Dřevěné části lodi většinou již shnily, ale kovový trup je velmi zachovalý. První potápěči před 30 lety zjistili ve všech částech lodi spoustu lodního inventáře, včetně přepychového nádobí, skla a stříbrných příborů, osobních předmětů posádky i cestujících. Jejich drtivou většinu, stovky, ba tisíce předmětů, vykradli potápěči v 70. a 80. letech a velká část byla vyvezena do zahraničí. Vrak je nyní přísně střežen. V okolí žijí hejna malých i větších ryb, nechybějí ani tuňáci. Vrak je obrostlý mořskými organizmy.
Je prohlášen za významnou kulturně historickou památku.

2 BOEING B–17 G FLYING FORTRESS
Typ vraku: těžký bombardér
Majitel: USA, 340. Bomb Squadron, 97. Bomb Group
Výroba: 1944 USA
Rozměry: délka 22,677 m, šířka (rozpětí křídel) 31,633 m, váha 24.948 kg
Posádka: 5 členů
Potopení: 6.11.1944, sestřelen protileteckou obranou
Místo: mys Polivalo, ostrov Vis – jihovýchodní část
GPS : GPS : 43o 10,000´N 16o 13,300´E
Hloubka: 65 – 72 m
Vrak amerického těžkého bombardéru „Flying Fortress“ Boeing B-17 G (Létající pevnost), který se nachází při jihovýchodním pobřeží ostrova Vis u myslu Polivalo, asi 150 metrů od břehu.
Je to jediné dosud známé nedotčené letadlo z druhé světové války, nalezené ve vodách chorvatského Jadranu. Bombardér byl v listopadu 1944 při náletu na Maribor (byl to zástupný cíl za Vídeň) po vypuštění pum zasažen německou protileteckou obranou. Těžce poškozen mířil na svou mateřskou základnu v Itálii, ale když pilot viděl, že nedoletí, chtěl přistát na Visu, kde však byla partyzány upravená přistávací dráha obsazena. Pokus přistát na vodě se nepodařil a letadlo spadlo do moře. Většina posádky se zachránila na nafukovacím voru nebo doplavala na břeh. Je považováno za válečný hrob.

3 BRIONI
Typ vraku: osobní-nákladní parník
Majitel: Itálie – společnost Societa di Navigazione a Vapore Puglia z Bari
Výroba: Itálie loděnice CNT – Cantiere Navale Triestino Monfalcone
Rozměry: délka 68,36 m, šířka 9,5 m, výška ???, výtlak 1.111 BRT
Potopení: 2.02.1930, v silné bouři a větru narazil do břehu u mysu Jezera
Místo: jižní strana ostrova Ravnik, blízko ostrova Vis
GPS : GPS : 43o 00,86´N 16o 20,00´E
Hloubka: 45- 65 m
Vrak italského osobního a nákladního parníku „Brioni“ (původně rakousko-uherského), který se nachází u jižního pobřeží ostrůvku Ravnik při jihovýchodním pobřeží ostrova Vis. Leží jen 50 metrů od skalnatého pobřeží Ravniku u mysu Jezera.
Parník se potopil v únoru 1930, když za bouře a silného větru narazil do strmých skalních břehů Ravniku. O posledním osudu parníku nejsou dosud bližší informace – ví se jen, že při poslední plavbě vezl náklad i cestující. Neví se ale, zda při ztroskotání zahynuli lidé a zda je loď hrobem obětí, což je teprve třeba zjistit.

4 CESARE ROSSAROL
Typ vraku: křižník
Majitel: Itálie, Italian Navy
Výroba: 1913, Itálie, Benátky
Rozměry: délka 85 m, šířka 11,6 m
Potopení: 16.11.1918, najetí na minu
Místo: Istrie
Hloubka: 44 – 55 m

5 CONSOLIDATED B 24 LIBERATOR
Typ vraku: letadlo, těžký bombardér
Majitel: USA, 15. letecká síla, nacházející se v Itálii
Výroba: 1943, USA, Consolidater Vultee
Rozměry: délka 20,472 m, šířka (rozpětí křídel) 33,528 m, vzletová váha 25.401 kg
Posádka: 8 členů
Potopení: 1944, sestřelen protiletadlovou obranou
Místo: Istrie. 1 nm jihozápadně od přístavu Vrsar
GPS : 45o 0,9´N 13o 31´E
Hloubka: 28 – 30 m
Vrak těžkého amerického bombardéru „Consolidated“ B-24 H Liberator, který se zřítil v r. 1944 asi 1 nám. míli severozápadně od přístavu Vrsar u západoistrijského pobřeží, prakticky na otevřeném moři. Letadlo se pravděpodobně vracelo z mise, jejímž cílem mohlo být jižní Německo nebo Rakousko, případně další země pod nacistickou kontrolou, do některé ze spojeneckých základen v Itálii. Zřejmě bylo zasaženo v průběhu bojové akce, pravděpodobně protileteckou obranou, takže na svou základnu již nedoletělo. Letadlo se rozlomilo na několik větších částí, když ve velké rychlosti narazilo na vodní hladinu. Leží v hloubce 28 až 30 metrů. Není známa identita letadla, prosto nejasný je i osud posádky, protože jejich těla nebyla v moři nalezena a předpokládá se proto, že jsou dosud uvnitř letadla. Vrak byl objeven v polovině 80. let minulého století, po dost dlouhou dobu byl vykrádán nesvědomitými potápěči. Např. před budovou jednoho potápěčského střediska ve Vrsaru je umístěna jedna z vrtulí tohoto Liberatora. Plánuje se důkladný průzkum vraku, mimo jiné i proto, aby bylo možno zjistit identitu letadla a jeho posádky. Zatím se vrak až do odborného prozkoumání pokládá za válečný hrob a platí pro něj příslušná ochrana.

6 HMS CORIOLANUS
Typ vraku: minolovka
Majitel: Velká Británie, válečné loďstvo (Royal Navy)
Rozměry: délka 49,99 m, šířka 8,43 m, v=3,38 m, výtlak 545 t (standart), 770 t (deep load)
Potopení: 5.5.1945, najetí na minu
Místo: W od Novigradu, Istrie
Hloubka: 11-25 m
Vrak britské válečné lodi – minolovky HMS , která najela 5. 5. 1945 na minu na otevřeném moři západně od Novigradu u západního pobřeží Istrie.
Němci nakladli v Jadranu v posledních letech války, po pádu Itálie tisíce podvodních min, aby zastavili a ztížili pronikání spojenců do severního Jadranu. Britské minolovky začaly koncem války čistit tato minová pole a obnovovat plavbu Jadranem. Této nebezpečné operace se zúčastnil i „Coriolanus“, dne 5. 5. 1945 však sám najel na minu, která prorazila do lodi velký otvor, takže se loď velmi rychle potopila. O počtu obětí nejsou zprávy, ale podle stavu vraku k obětem na životech jistě došlo.
Vrak leží v hloubce 11 až 25 metrů, zabořen v písčitém dně. Zůstal v jednom kuse, nerozpadl se. Některé části jsou poměrně dobře zachovány, jiné byly minou úplně rozmetány. Nedoporučuje se vstup do vnitřních prostor. Uvnitř i kolem jsou hejna ryb.
Vrak je významná kulturně historická památka.

7 DRAGA
Typ vraku: loď na vyzvedávání písku ze dna
Majitel: Chorvatsko
Rozměry: délka 28 m, šířka 6 m
Potopení: 1960, přetížená loď v bouřce narazila do dna, do trhliny na přídi se nabrala voda
Místo: Istrie
Hloubka: 34 – 37 m

8 EL HAWI STAR
Typ vraku: nákladní loď
Majitel: Saudská arábie
Rozměry: délka 120 m
Potopení: 1982
Místo: Istrie, u přístavu Rijeka
Hloubka: 26 – 38 m

9 FLAMINGO TB 26
Typ vraku: torpédovka
Majitel: Rakousko-Uherské námořnictvo
Výroba: 29.08.1889, Itálie
Rozměry: délka 39,4 m, šířka 4,8 m
Posádka: 18 členů, kapitán J.O. Krieg
Potopení: 23.08.1914, ve 2:30 hod, najetí na minu
Místo: Istrie
Hloubka: 41 – 46 m

10 FORTUNAL
Typ vraku: rybářská loď
Potopení: náraz přídí do skalní stěny útesu
Místo:Vis, severozápad ostrova, vpravo od Komižské zátoky
Hloubka: 53 m

11 FRANCESCA DA RIMINI (CONTE DI NAPOLI)
Typ vraku: nákladní loď
Majitel: před válkou chorvatští rejdaři, pak ji zabrali Italové a v září 1943 Němci
Rozměry: délka 50 m, šířka 10 m
Potopení: 22.03.1944, zásah torpédem spojeneckých letadel
Místo: ostrov Kaprie, severní břeh
Hloubka: 36 – 55 m m

12 GIUSEPPE DEZZA – TA 35
Typ vraku: torpédoborec, třída Abba-Rosolino Pilo
Majitel: Itálie, za II. války ukořistěná Němci sloužila jako TA 35
Výroba: 12.9.1913 – 26.10.1915, Itálie, loděnice Cantieri Odero Sestri Ponete, do stavu zař. 1.1.1916
Rozměry: délka 73 m, šířka 7,3 m, výška 2,7 m, výtlak 770/806 BRT, rychlost 30 uzlů
Posádka: 69 členů
Potopení: 17.08.1944, najetí na minu
Místo: Istrie
Hloubka: 31 – 35 m

13 GIUSEPPE DORMIO
Typ vraku: nákladní loď
Majitel: Německo, společnost Deutsche Mittelmeer Rederei Hamburk
Výroba: 1914, Skotsko, loděnice Naper&Miller Glasgow, pořadové číslo 133
Rozměry: délka 72 m, šířka 12 m
Potopení: 11.08.1944, najetí na podvodní minu
Místo: Istrie
Hloubka: 56 – 62 m

14 GIUSEPPE GARIBALDI
Typ lodi Pancéřový křižník
Třída Giuseppe Garibaldi
Sesterské lodi General Garibaldi 1894 – Argentina
General San Martin 1895 – Argentina
General Belgrano 1896 – Argentina
Pueyrredón 1896 – Argentina
Cristobal Colón 1897 – Španělsko
Giuseppe Garibaldi 1897 – Itálie
Varese 1898 – Itálie
Francesco Ferrucio 1899 – Itálie
Kasuga 1902 – Japonsko
Nissin 1903 – Japonsko
Loděnice Cantieri Ansaldo di Genova Sestri
Zahájení stavby lodi 8. června 1898
Spuštění na vodu 29. června 1899
Dokončení lodi 1. ledna 1901
Celková délka lodi 111,76 m
Délka na vodorysce 104,89 m
Šířka lodi 18,25 m
Ponor 7,10 m
Pohon 2 trojčité stroje o výkonu 13655-14713 Hpi
24 kotlů – Garibaldi a Varese od f. Belleville
F.Ferruccio – od f. Niklausse
Výtlak lodi normální – 7234 t.
maximální – 7972 t.
Zásoba uhlí 650 t, max. 1215 t
Rychlost 19,7 uzlů, max. 20,0 uzle
Dojezd lodi 4400 Nm při rychlosti 10 uzlů
Posádka lodi 24 – 25 důstojníků
530 – 542 námořníků
Výzbroj lodi 1 x 254 mm/40
2 x 203 mm/45
14 x 152 mm/40
10 x 76 mm/40
2 kulomety Maxim
4 torpédomety 450mm
Pancéřování lodi Celou loď chránila niklcementová oce typ. HARVEY
hlavní pás trupu lodi + kasematy – 150 mm
přední a zadní část trupu – 75 mm
paluba – 38 – 50 mm
dělové věže, velitelská věž a barbety – 150 mm
štíty středních děl mimo kasematu – 50 mm

15 HANS SCHMIDT
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Německo, Heinrich Schmidt Flensburg, do r. 1939 Holandsko, Van Nievelt
Výroba: 1920, Holandsko
Rozměry: délka 113 m, šířka 15,3 m, výška 6 m, výtlak 4 427 BRT
Potopení: 24.01.1943, najetí na podvodní minu
Místo: Istrie, jihozápad od Puly
GPS :44o 54´N 13o 35´E
Hloubka: 30 – 41 m
Vrak německého nákladního parníku „H. Schmidt“ před jižní částí západoistrijského pobřeží, jihozápadně od Puly, poměrně daleko na otevřeném moři.
Ke ztroskotání parníku, který pravděpodobně vezl náklad leteckých pum došlo, když v lednu 1943 najel na minu.
Vrak byl objeven teprve v 90. letech minulého století. Řadu let se mělo za to, že je to vrak jiné lodi, ale nakonec zjistili experti jeho pravou totožnost. Podrobnosti zániku však dodnes nejsou známy.
Vrak leží v hloubce 30 až 41 metrů. Část lodi mina rozmetala, část se dochovala poměrně v celistvosti.
V bezprostřední blízkosti jsou předměty, kterých není radno se dotýkat, protože mnohé výbušniny jsou nebezpečné dodnes. Na lodi lze vidět hejna malých ryb a velké exempláře úhořů.

16 JABLANAC – RIBARSKI BROD
Typ vraku: rybářská loď
Majitel: Chorvatsko
Místo: Istrie, u ostrova Cres
Hloubka: 38 – 42 m

17 JOHN GILMORE
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Společnost Österreische Lloyd, Rakousko-Uhersko
Rozměry: délka 65 m, šířka 7 m
Potopení: 1915
Místo: Istrie
Hloubka: 36 – 43 m

18 JOSEPHINE
Typ vraku: nákladní parník
Rozměry: délka 78 m, šířka 8 m
Potopení: 17.11.1914
Místo: Istrie
Hloubka: 36 – 41 m

19 KALLIOPÉ
Typ vraku: nákladní loď, třída Liberty
Majitel: Řecko, Panogos d. Patera z Chiosa, za války Blafl Diamond Corporation NewYork
Výroba: 1943, USA, North Karolina SB Co., Wilmington N.C
Posádka: kapitán Mihali Mantszavrinos
Potopení: 20.12.1947 v 7:40 hod, najetí na podvodní minu
Místo: Istrie, ostrova Cres
Hloubka: 43 – 62 m

20 KOSTRENA – BARK
Typ vraku: nákladní plachetnice typu bark
Majitel: Chorvatsko, rodiny Pajkurič a Pezelj, Kostrena
Výroba: 1866, Malta
Rozměry: délka 42,02 m, šířka 9,38 m, výška 5,85, výtlak 555 BRT
Potopení: 20.02.1888, bouřka a silná Bóra
Místo: Istrie, západně od zátoky Bobina, u trajektového přístavu Brestovo
GPS: 45o 08´N 14o 13,1´E
Hloubka: 24 – 35 m
Vrak nákladní plachetnice „Kostrena“ typu bark, která se za silné bouře potopila u východního pobřeží Istrijského poloostrova, nedaleko trajektového přístaviště Brestova, západně od zátoky Bobina.
Vrak leží v hloubce 24 až 35 metrů. „Kostrena“ se 20. 2. 1888 vracela z velké zámořské plavby do mateřského přístavu Rijeka. V úžině Vela ji zastihlo špatné počasí, kterému se jí v noci dlouho dařilo čelit, ale nakonec ji bóra vrhla na podmořská skaliska. Posádka se jen stěží zachránila. Ráno se zjistilo, že v blízkosti ztroskotala další plachetnice, jejíž mateřský přístav byl nedaleký Bakar. Bóra zuřila i další dny, rozlámala trupy obou plachetnic a pohřbila je na mořském dně.

21 LINA (ex. VILLE DE NAMOUR, ex. NUEVA ESTRAMANDURA
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Itálie, společnost Societa Adriatica – Vicenzo Granata Bari, od r. 1901
Výroba: 1879, Velká Británie, loděnice Newcastle on Tyne
Rozměry: délka 70 m, šířka 9 m, výška 5,5 m, výtlak 1.049 BRT
Potopení: 14.01.1914, ztráta orientace v husté mlze, náraz do mysu
Místo: Istrie, ostrov Cres, mys Pecenj
GPS: 45o 06,200´N 14o16,700´E
Hloubka: 20 – 55 m
Vrak italského nákladního parníku „Lina“ u severozápadního pobřeží ostrova Cres, u mysu Cres. Parník ztroskotal 14. 1. 1914, když při špatném počasí narazil na pobřežní skály ostrova Cres.
Vrak leží v hloubce 20 až 55 metrů. Parník vozil téměř čtvrt století zboží z jižní Itálie do Anglie a zpět pak z Cardiffu uhlí. Vnitřek vraku je poměrně dobře zachován. Žije v něm mnoho ryb, především úhoři.
U dna zátoky těsně pod vodní hladinou je vstup do zajímavé malé podmořské jeskyně s hejny ryb.

22 LUANA
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Itálie, Rafaele Romano Naples
Rozměry: délka 72 m, šířka 10 m
Potopení: 3.03.1947
Místo: Istrie
Hloubka: 38 – 48 m

23 LUBENICE
Typ vraku: cestovní parník
Rozměry: délka 70 m, šířka 10 m
Potopení: II. světová válka
Místo: Istrie
Hloubka: 40 – 48 m

24 MAONE
Typ vraku: nákladní loď
Místo: Istrie

25 MARIJA
Typ vraku: nákladní loď
Rozměry: délka 73 m, šířka 7,5 m
Potopení: 1950
Místo: Istrie
Hloubka: 32 – 36 m

26 MEDUSA
Typ vraku: ponorka
Majitel: Itálie, Italian Navy
Rozměry: délka 65,5 m, šířka 5,65 m
Potopení: 7.08.1942
Místo: Istrie
Hloubka: 35 – 38 m

27 MEJE
Typ vraku: rybářská loď
Místo: Brač, mys Mrduja
Hloubka: 52 m

28 NUMIDIA (CEMENTARA)
Typ vraku: nákladní parník – vozil cement a vosk
Majitel: Itálie, D. Tripeovich Societa di Armamento e Agentka Marittima
Rozměry: délka 130 m, šířka 13 m
Potopení: 18.08.1944
Místo: Istrie, 15 nm od pobřeží
Hloubka: 38 – 40 m

29 PELTASTIS (ex. ALSTERPARK)
Typ vraku: motorová nákladní loď
Majitel: Řecko, C.M. Sarlis, Pireus, do r. 1968 Německo, Wiedtmann & Ballin Hamburg
Výroba: 6.03.1952, Německo, loděnice W.Kremer & Sohn, Almshorm
Rozměry: délka 60,15 m, šířka 9,30 m, výška 4,26 m, výtlak 1.600 BRT
Posádka: 12 členů, kapitán Theodoros Belesis
Potopení: 8.01.1968 v 3:50 hod
Místo: Krk, 1,5 nm severozápadně od Šila
Hloubka: 15 – 33 m

30 REMORKÉR
Typ vraku: tažný remorkér
Rozměry: délka 35 m
Místo: Istrie
Hloubka: 39 – 43 m

31 SCHNELLBOOT – S 57
Typ vraku: torpédový člun, třída S30
Majitel: Německo, válečné loďstvo
Výroba: 1.08.1940, Německo, Luerssen – Vegesak, válečnému loďstvu předán 1.10.1940
Rozměry: délka 30 m, šířka 3,5 m, výška 1,5 m, výtlak 87 BRT
Posádka:kapitán Oberlatnant zur See Hans-Georg Buschmann
Potopení: 19.08.1944 v 4:32 hod, boj s britskými torpédovými čluny
Místo: Pelješac, 3 nm jihovýchodně od majáku Lirica
GPS: 42o 51,200´N 17o 30,00´E
Hloubka: 20 – 38 m
Vrak německého torpédového člunu „S-57“ třídy S 3O, u mysu Lirica na poloostrově Pelješac, 13 nám. mil jihovýchodně od tohoto mysu, jen 50 metrů od pobřeží. Mys Lirica se nachází jihozápadně od obce Žuljana.
Tento torpédový člun patřil k velmi výkonným malým torpédovkám, které byly velkým nebezpečím i pro velké bitevní lodě. V bitvě 18. 8. 1944, kdy britské torpédové čluny zaútočily na německý konvoj plující z Korčuly do Dubrovníka, byla většina německých lodí potopena. V následující odvetné německé akci 19. 8. 1944, do níž byly nasazeny útočné a torpédové čluny, byly tyto uvítány palbou britských člunů, čekajících v záloze. Hned na začátku byl zasažen S 57, vzniklý požár na něm se nepodařilo uhasit a Němci jej chtěli aspoň vytáhnout na břeh, ten však byl příliš strmý. Vyhodili proto člun do povětří – na místě, kde nyní leží. Vrak leží v hloubce 20 až 38 metrů. Byl zřejmě vícekrát navštíven potápěči-vykrádači, takže se postupně ztratilo velmi mnoho cenných předmětů. Vrak patřil k nejnavštěvovanějším na Jadranu, byl vždy velmi populární. Dnes leží v ochranné zóně se zvláštním režimem.

32 STELLA POLARE – TA 36
Typ vraku: doprovodný torpédoborec- torpédovka
Majitel: Německo, Kriegsmarine
Výroba: Chorvatsko, Cantieri Navali di Quarnaro, Rijeka
Rozměry: délka 82,26 m, šířka 8,6 m, výška 2,8 m
Posádka: 157 – 160 členů
Potopení: 18.03.1944, chyba navigace, najetí na podvodní minu
Místo: Istrie, 0,5 nm jižně od přístavu Brestovo
GPS: 45o 08´N 14o 13´E
Hloubka: 45 – 65 m
Vrak německého doprovodného torpédoborce (torpédovky) „TA-36“; původně to byl italský torpédoborec s názvem „Stella Polare“. Torpédoborec najel 18. 3. 1944 po navigační chybě kapitána na minu blízko přístaviště Brestova (nyní přístav trajektů pro cesty na Cres) u východního pobřeží Istijského poloostrova, když se chystal ke své hlavní činnosti – ke kladení min. Najel přitom přímo do starého italského minového pole. Vrak leží v hloubce 45 až 65 metrů, tedy pod hranicí sportovního potápění. Zachován je mimo jiné komplet hloubkových bomb. V r. 2001 začala z palivových nádrží výbuchem nepoškozených vytékat nafta, která by ohrožovala i pláže v okolí Rabacu. Zabetonováním poškozené části bylo další vytékání nafty zastaveno, avšak vzhledem ke kapacitě nádrží lze předpokládat, že je na lodi ještě hodně nafty. Zasažené pobřeží a pláže byly ihned vyčištěny. TA-36 se pokládá za válečný hrob. Je to současně jedna z nejzachovalejších válečných lodí v Jadranu a jako taková je chráněna.

33 STREITTER
Typ vraku: torpédovka
Majitel: Rakousko-Uhersko, námořnictvo
Rozměry: délka 60 m
Potopení: I. světová válka
Místo: Istrie
Hloubka: 58 – 63 m

34 SZENT ISTVÁN
Typ vraku: bojová loď třídy Tegetthoff
Majitel: Rakousko-Uhersko, válečné loďstvo
Výroba: 17.01.1914, Chorvatsko, Ganz & Comp. Danubius A-G Rijeka
Rozměry: délka 152,8 m, šířka 27,9 m, ponor 8,6 m, výtlak 20 000 t
Posádka: 1 065 členů
Potopení: 10.06.1918, zásah torpédem italského torpédového člunu MAS 15 (MAS 21)
Místo: Istrie, jihozápadně od ostrova Premula
GPS: 45o 08´N 14o 13´E
Hloubka: 45 – 66 m
Vrak bojové rakousko-uherské válečné lodi „Szent István“, která byla chloubou mocnářství. Byla to jedna ze čtyř lodí stejné třídy, které tvořily základ námořní síly říše.
Vrak bývá nazýván „rakousko-uherským Titanikem“ a potápění k němu patří k vrcholným potápěčským zážitkům na Jadranu. Vrak leží v hloubce 45 až 66 metrů. Loď se potopila v červnu 1918 prakticky na otevřeném moři, 8 nám. mil od ostrova Premuda v severní Dalmácii, když ji zasáhlo torpéda vypálená italskými torpédovými čluny. „Szent István“ plul v konvoji s dalšími bojovými loděmi a doprovodnými torpédovkami rakousko-uherského námořnictva a směřoval k připravovanému bojovému střetnutí se spojenci v Otrantské úžině u tzv. otrantskému zátarasu. Loď prožila skoro celou válku v přístavu v Pule a posádka neměla žádné bojové zkušenosti a měla jen minimum i manévrovacích zkušeností, což se projevilo zejména po zásahu torpéd.
Dvěma italským torpédovým člunům se podařilo proniknout mezi doprovodná rakousko-uherská plavidla a jejich torpéda pak zasáhla „Szent Istvána“. Po řadu let se předpokládal pouze jeden zásah, podmořské pátrání však dokazuje tři zásahy, tedy zásahy nejen z torpédovky, jejíž posádka byla Italy tak oslavována. Přes všechno úsilí doprovodných lodí i posádky „Szent Istvána“ se loď nepodařilo zachránit. Ta klesla ke dnu za necelé tři hodiny po zásahu torpédy.
Poslední chvíle „Szent Istvána“ byly zaznamenány filmovou kamerou z další rakousko-uherské válečné lodi „Tegetthoff“, kde byl filmařský tým, který měl natočit nadcházející střetnutí v Otrantské úžině. Na „Szent Istvánu“ zahynulo 90 námořníků. Italové, pro něž bylo potopení „Szent Istvána“ největším námořním úspěchem v celé první světové válce, slaví dodnes den potopení „Szent Istvánu“ jako Den italského námořnictva.
První potápěči navštívili vrak v r. 1974. Po odmlce do začátku 90. let minulého století pak následovala jedna mezinárodní expedice za druhou. Nejdůkladnější průzkum provedly koncem století chorvatsko-maďarské expedice, kterých se zúčastnily i památkářské instituce z obou zemí. Tyto spojené expedice zajistily i veškerou dokumentaci. Vrak je nyní pod zvláštní ochranou. Pro svou zachovalost, mohutnost, okolnosti potopení, ale i špatnou přístupnost se vrak „Szent István“ stal jadranskou legendou.

35 TETI
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Itálie, Societa Italiana Navigazione Transporti e Armamenti Ravenna
Výroba: 1883, USA, loděnice John Cockerill, Hoboken
Rozměry: délka 72 m, šířka 8 m, výška 4,8 m, výtlak 963 BRT
Potopení: 23.05.1930, chyba navigace, uvízl na ostrůvku Mali Barjak
Místo: Vis, západ Komižské zátoky u ostrůvku Mali Barjak
GPS: 43o 03,200´N 16o 02,460´E
Hloubka: 10 – 36 m
Vrak italského nákladního parníku „Teti“ u ostrůvku Mali Barjak u mysu Barjaci na severozápadní straně ostrova Vis. Tento mys uzavírá na severu záliv Komiža. Vrak leží jen 50 metrů od břehu ostrůvku.
Parník se potopil v květnu 1930 v noci, když uvízl za bouře na pod vodou skrytém skalisku ostrůvku Mali Barjak. Celou posádku lodi se podařilo rybářům z Komiže za dramatických okolností zachránit.
Parník původně čněl na útesu, postupně však mizel pod hladinou. Vezl náklad stavebnin, které jsou v útrobách vraku dodnes. Vrak je v hloubce 10 až 34 metrů. Vrak má svou historickou hodnotu.

36 TIHANY
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Rakousko-Uhersko, společnost Ungaro – Croata
Výroba: 1908 Itálie, Terst
Rozměry: délka 45,4 m, šířka 5,8 m, výška 3,1 m, výtlak 204 BRT
Potopení: 17.12.1917, chyba navigace, náraz do útesu
Místo: Istrie, ostrov Unije, útes Školjič, před obcí Unije
GPS: 44o 38´N 14o 14´E
Hloubka: 28 – 35 m
Vrak rakousko-uherského nákladního parníku „Tihany“, který 17. prosince 1917 narazil na útes Školjić u jihozápadního pobřeží ostrova Unije (západně od ostrova Lošinj). Ke ztroskotání došlo pravděpodobně v důsledku navigační chyby. Loď byla sice po ztroskotání vyproštěna, ale vzápětí se zase potopila i s nákladem uhlí a oleje. Vrak leží v hloubce 28 až 35 metrů. Pozoruhodné je, že asi 10 metrů od „Tihany“ jsou stopy po vraku antické lodi, která převážela amfory; předpokládá se, že k potopení antické lodi došlo asi přes 2 000 lety. Z amfor zbyly jen úlomky.

37 TORPEDO BOAT
Typ vraku: torpédovka
Rozměry: délka 50 m, šířka 5 m
Potopení: II. světová válka
Místo: Istrie
Hloubka:
48 – 52 m
Poznámka: neznáme jméno

38 TUBINGEN
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Francie, od r. 1943 Německo
Rozměry: délka 105,58 m, šířka 13,62 m
Potopení: 18.11.1944 v 7:45 hod
Místo: Istrie
Hloubka: 45 – 52 m

39 U 82 – U BOAT
Typ vraku: ponorka
Majitel: Německo
Rozměry: délka 26 m
Potopení: 1945, zřejmě ji potopili sami němci na konci II. světové války
Místo: Istrie
Hloubka: 35 – 38 m

40 UB 129 – U BOAT
Typ vraku: ponorka , třídy UB III
Majitel: Německo
Výroba: 1917, Německo, AG Weser Brémy
Rozměry: délka 55,3 m, šířka 5,8 m, výška 3,68 m, celková výška 8,25 m, výtlak 516 t / 651 t
Posádka: 3 + 31 členů, kapitán Karl Neumann
Potopení: 31.10.1918, při evakuaci rakousko-uherských jednotek, potopena vlastní posádkou
Místo: Istrie, u přístavu Rijeka
GPS: 45o 19´N 014o 26´E
Hloubka: 25 – 50 m
Poznámka: potápění na zvláštní povolení

41 URSUS – F 94
Typ vraku: ozbrojený remorkér
Majitel: Itálie, válečné námořnictvo, před válkou Soc. An. Rimorchiatori Riuniti Panfido Benátky
Výroba: 1918, Itálie, Benátky
Rozměry: délka 35 m, šířka 5 m, výška 3 m
Posádka: 18 členů, kapitán Ettore da Neuccio
Potopení: 31.01.1941, britskou ponorkou minonoskou Rorqual – dělem 120 mm
Místo: Vis, 400 m východně od mysu Stončica
GPS: 43o 04´N 16o 16´E
Hloubka: 45 – 60 m
Vrak italského remorkéru „Ursus“ u mysu Stončica u severovýchodního cípu ostrova Vis. Remorkér byl potopen v lednu 1941, když se italská flotila tvořená remorkérem, který táhl dobře vyzbrojený ponton, a dvěma doprovodnými plavidly střetla s britskou ponorkou. K boji došlo na volném moři mezi ostrovy Vis, Korčula a Lastovo. Bylo to první válečné střetnutí na Jadranu ve druhé světové válce. Britská ponorka remorkér těžce zasáhla torpédem. Ponton se odpoutal od hořícího remorkéru a opětoval palbu. Část posádky zachránily doprovodné italské lodě, část zahynula na převržených záchranných člunech. Neovladatelný ponton dokázal nakonec doplout do přístavu Hvar. Opuštěný, zničený a nikým neřízený remorkér zahnala bouře k ostrovu Vis, kde klesl ke dnu. Díky tomu, že se po dlouhá léta neznalo místo ztroskotání remorkéru (předpokládalo se však, že to bylo blízko místa, kde byl zasažen) a rovněž vzhledem k hloubce, v níž vrak leží (45 až 60 metrů), a v důsledku nepřístupnosti Visu jako jugoslávské námořní základny je remorkér nedotčený.

42 VARESE
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Itálie
Rozměry: délka 65 m, šířka 8 m
Potopení: 18.01.1915
Místo: Istrie
Hloubka: 33 – 41 m

43 VASILIOS T. (ex. EASTERN TEMPLE)
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Řecko, rejdař E.M. Tricoglu Androsov
Výroba: 1920, Japonsko, Nitta Shipbuilding Yard, Osaka
Rozměry: délka 104 m, šířka 15,1 m, výška 8,7 m, výtlak 3 673 BRT, 2 236 NRT
Potopení: 19.03.1939, závada na kormidle, náraz do vnější strany mysu
Místo: Vis, jihozápadně od Komiže, mys Stupišče
GPS: 43o 00,3´N 16o 02,4´E
Hloubka: 25 – 55 m
Vrak řeckého nákladního parníku „Vassilios“ (původně „Eastern Temple“), který se potopil u jihozápadního cípu ostrova Vis u mysu Stupišće na okraji zálivu Komiža. Loď se potopila 19. 3. 1939 po nárazu do skal mysu Stupišće. Příčinou byla špatná ovladatelnost lodi vzhledem k údajné závadě na kormidle. Vyskytly se však i domněnky, že ztroskotání způsobila posádka úmyslně na popud majitele lodi, aby tak rejdař získal od pojišťovny vysoké pojistné plnění. Vrak leží v hloubce 25 až 50 metrů, 20 metrů od mola pod majákem. Vzhledem k tomu, že vrak leží tak blízko od pevniny, býval dříve často vykrádán.

44 VIS (RENTERIA)
Typ vraku: nákladní parník
Majitel: Jugoslávie, společnost Oceania Sušak, Brodarsko a.d. rejdařská akciová společnost
Výroba: 1921, Velká Británie, Port Glasgow
Rozměry: délka 79 m, šířka 12,5 m, výtlak 1 772 BRT, 2 865 t
Posádka:kapitán Frano Jurkotič, 1. důstojník Sveto Ratkovič
Potopení: 13.02.1946, najetí na minu
Místo: Istrie, u mysu Mašnjak u Plominského zálivu
GPS: 45o 07´N 14o 13´E
Hloubka: 45 – 60 m
Vrak jugoslávského nákladního parníku „Vis“, který najel na minu v těsné blízkosti východního pobřeží Istrie u mysu Mašnjak, když 13. 2. 1946 plul ze Rijeky do Raši. Celou válku prodělal jako válečná loď, brázdil světová moře, aby nakonec ztroskotal blízko svého mateřského přístavu. Třebaže loď po výbuchu minu v pár minutách zmizela pod hladinou, většina posádky se zachránila. Pohled na trosky parníku, jehož komín a jeřáby se záchrannými čluny čnějí vysoko nad ponořený trup, je velmi působivý. Velká hejna ryb spolu s kapitálními úhoři jsou tu nyní běžnými obyvateli.

45 PELTASTIS
Vrak řecké motorové lodi „Peltastis“ (původně německá loď „Alsterpark“), která se 8. ledna 1968 potopila při sněhové vichřici nárazem na podmořské útesy severozápadně od obce Šilo na ostrově Krk (u Soline). Zachránila se necelá polovina členů posádky.
Vrak leží v hloubce 15 až 33 metrů. Byl sice od počátku často vykrádán potápěči, ale stále patří díky své zachovalosti, přístupnosti, atraktivitě a bohatství fauny k nejžádanějším potápěčským lokalitám na Jadranu.

46 ANTICKÁ OBCHODNÍ PLACETNICE I
Vrak antické (řecké) obchodní plachetnice s nákladem amfor, která ztroskotala u severovýchodního pobřeží ostrova Žirje v šibenické ostrovní skupině, mezi zátokami Muna a Koromašna. Zde ji zřejmě bouře vrhla na skalní útesy 300 metrů od pobřeží. Loď plula z Řecka po obvyklé trase řeckých obchodních lodí na Jadranu. Loď leží v hloubce 38až 45 metrů. Vrak zůstal od ztroskotání nepoškozen a nedotčen a stejně tak i náklad amfor, které loď vezla; ty zůstaly z valné části nepoškozeny. Náklad tvořilo asi 300 amfor, roztroušených na ploše 20 x 10 metrů. Jsou dvojího typu. Kromě amfor byly nalezeny i další keramické nádoby. Mnohé amfory jsou domovem chobotnic. Předpokládá se, že se loď potopila pravděpodobně v 2. až 1. století př.n.l. K nálezu vraku došlo až v r. 1998. Ihned bylo provedeno zdokumentování celého nálezu a nad amforami na dně moře byla zbudována ochranná mříž.
Vrak lodi i její náklad jsou významné kulturně historické památky.

47 VÁLEČNÁ PLACHETNICE
Vrak dřevěné obchodní a válečné plachetnice typu brik, možná francouzské. Leží u jižního pobřeží ostrůvku Greben při severovýchodním pobřeží ostrova Vis. Loď ztroskotala asi v 19. stol. jen 50 metrů od ostrůvku, pravděpodobně v bouři při neopatrné navigaci. Předpokládá se, že jde o válečnou loď z té doby. Jedná se tedy o vzácný nález, který vzhledem k nepřístupné vojenské zóně na ostrově Vis a kolem něho zůstal naprosto netknutý, což je vzácnost. S výjimkou bronzových děl, která byla vytažena při oficiálním hydroarcheologickém průzkumu a jsou nyní v muzeu ve Visu, zůstalo vše, jak bylo, pokud to nepodlehlo zkáze přirozenou cestou. Vrak se nachází v hloubce 52 až 54 metrů. Vrak je mimořádně historicky cenný.

48 ANTICKÁ OBCHODNÍ PLACETNICE II
Vrak antické obchodní plachetnice, která při bouři narazila na skalnatý břeh (přestože byla zakotvena) a potopila se na severní straně ostrůvku Saplun u ostrova Lastovo (severovýchodně od něho). Předpokládá se, že se to stalo ve 2. stol. př.n.l. Loď vezla náklad amfor z jižní Itálie na sever. Vrak leží v hloubce 28 až 33 metrů. Lastovo patřilo v antice k obvyklým zastávkám lodí při plavbě Jadranem. Nález vraku není starý – byl objeven až v r. 1987. Nachází se tu asi sto amfor, vše bylo nedotčeno. Amfory jsou nyní přikryty ochrannými sítěmi, znemožňujícími přístup. Byl tu nalezen i neobvyklý lodní obětní oltář.

49 ŘÍMSKÁ OBCHODNÍ LOĎ
Vrak dřevěné římské obchodní lodi, která ztroskotala při západním břehu ostrova Lastovo u skalnatého mysu Baške Stijene v blízkosti vjezdu do chráněné zátoky Ubli.
Vrak leží v hloubce 35 až 50 metrů. Ke ztroskotání došlo zřejmě za bouře, když se loď chtěla uchýlit do bezpečné zátoky Ubli, ale bouře ji vrhla na skalnatý břeh. Na mořském dně leží i náklad lodi, kterým byly amfóry poměrně neobvyklého tvaru (přes 200 kusů). Celý náklad je přikryt ochrannými sítěmi, které se ukázaly být velmi účinné a uchránily vzácný nález před nenechavci. Vrak i náklad jsou chráněny jako významné kulturní dědictví.

50 ANTICKÁ OBCHODNÍ PLACETNICE III
Vrak velké antické obchodní plachetnice s nákladem amfor jihozápadně od ostrůvku Supetar u letoviska Cavtat (severozápadně od něho). Neví se, jaká byla příčina ztroskotání lodi. Předpokládá se, že při špatném počasí vnikla voda do lodi přetížené nákladem a ta se potopila. Vrak leží v hloubce 25 až 30 metrů. Předpokládá se, že loď plula z Tunisu do severní Itálie. Většina nákladu amfor pochází z místa vyplutí, část nákladu byla asi dodatečně naložena v Řecku. Amfor bylo asi 1 200!
Protože se vrak právě pro bohatství amfor stal „dostaveníčkem“ zlodějů-lovců anmfor, bylo naleziště zajištěno ochrannými sítěmi a mřížemi. Vrak je významnou kulturní památkou.

51 ROZPADLÝ VRAK S KERAMICKÝMI SUDY
Podmořské naleziště antických keramických sudů, tzv. pithos nebo dolium, na přepravu nákladů. Je to jediné zachovalé naleziště těchto antických sudů (8 kusů poškozených a 5 rozbitých) na východním Jadranu. Naleziště je asi 200 metrů jižně od ostrůvku Supetar u letoviska Cavtat. Dosavadní průzkum neprokázal žádný lodní vrak, i když je samozřejmé, že jedině pro ztroskotání lodi se tu mohly nádoby ocitnout. Pocházejí z konce 1. stol. př.n.l. Nádoby leží v hloubce 30 až 35 metrů, rozesety na ploše 10 x 20 metrů. Žije tu spousta mořských živočichů, chobotnice, ropušnice, krabi a větší ryby. Nález je významná kulturní památka.

52 PLACHETNICE S NÁKLADEM DĚL
Vrak historické dřevěné nákladní plachetnice s nákladem děl, jejíž jméno, původ a příslušnost nejsou známy. Ani se neví, co bylo příčinou ztroskotání. Předpokládá se, že jde o plachetnici ze začátku 19.stol., z doby napoleonských válek. Vrak, resp. jeho pozůstatky a náklad, se nacházejí na severovýchodní straně poloostrova Krnjacol na ostrůvku Plavnik u severozápadního pobřeží ostrova Cres. Vrak leží v hloubce 29 až 42 metrů.