Baron Gautsch

Rakousko-uherský luxusní parník

Vrak rakousko-uherského luxusního osobního parníku „Baron Gautsch“, který se potopil v srpnu 1914 západně od Brijunských ostrovů, když najel na vlastní, rakousko-uherskou minu. Nádherný osobní parník sice od začátku první světové války vozil pro rakousko-uherské námořnictvo hlavně posily pro námořní základnu v Boce kotorské, ale zpět vozil i civilní pasažéry. Přestože velení parníku bylo již předem informováno o nadcházejícím kladení min rakousko-uherským námořnictvem, nevěnovalo tomu pozornost a ani nevzalo na vědomí akutní varovné signály válečných lodí, které miny kladly. Parník tak vjel plnou parou do úplně nového minového pole a záhy nato na jednu minu také najel. Parník se během málo minut potopil. Přestože v blízkosti byly čtyři velké rakousko-uherské lodi, nepodařilo se zachránit ani polovinu cestujících a posádky, zahynulo celkem 177 osob. Parník leží v hloubce 37 až 41 metrů, 7 nám. mil od pobřeží. Dřevěné části lodi většinou již shnily, ale kovový trup je velmi zachovalý. První potápěči před 30 lety zjistili ve všech částech lodi spoustu lodního inventáře, včetně přepychového nádobí, skla a stříbrných příborů, osobních předmětů posádky i cestujících. Jejich drtivou většinu, stovky, ba tisíce předmětů, vykradli potápěči v 70. a 80. letech a velká část byla vyvezena do zahraničí. Vrak je nyní přísně střežen. V okolí žijí hejna malých i větších ryb, nechybějí ani tuňáci. Vrak je obrostlý mořskými organizmy.
Je prohlášen za významnou kulturně historickou památku.

Technické informace

Typ vraku: cestovní parník

Majitel: Společnost Österreische Lloyd, Rakousko-Uhersko
Výroba: 1906-1908 Skotsko, loděnice Gourlay Bros. & Co.Ltd., Dundee v hrabství Forfal

Rozměry: délka 84,5 m, šířka 11,64 m, výtlak 2.069 BRT

Posádka: kapitán Paul Winter, 1. důstojník Luppis, 2. důstojník Tenze

Potopení: 13.08.1914, najetí na podvodní minu
Místo: západně od ostrova Brijuni – otevřené moře
GPS : 44o 56,4´N 13o 34,7´E

Hloubka: 37 – 41 m

BRT /Výtlak v tunách: 2069
NRT /Náklad v tunách: 861

Výkon /PS: 4600
sml max /Výkon v uzlech: 17,25

Pohon: Olejové kotle, 3 šrouby

Sesterské lodi: Prinz Hohenlohe (také z loděnice Gourlay Bros. & Co.) Baron Bruck, postavený v r. 1913 v Terstu

Historie Barona Gautsche

Se souhlasem ITD Czech republic – Jindra Böhm.

Nechybělo mnoho a Baron Gautsch zůstal pro potápěče navždy uzavřen. Rakouský námořní svaz (Österreichischer Marinenverband) se domáhal toho, aby byl vrak prohlášen za námořní hřbitov a byl vzat pod odpovídající ochranu. Nakonec byl Baron Gautsch prohlášen v roce 1995 za chorvatskou národní kulturní památku se zákazem potápění. Ještě předtím však vrak prohledala specielní jednotka chorvatské policie a odnesla z lodi vše, co nebylo přibité nebo přinýtované. Po čase zvítězil rozum, byly uděleny vyjímky a dnes je možné se na vraku opět potápět s využitím služeb Diver Sport Centra v Rovinji. Podmínkou je dosažená potápěčská kvalifikace CMAS** nebo odpovídající. Za ponor se platí zvláštní vstupné 20,-DM (celkem za ponor na vrak 75,-DM).

HISTORIE BARONA GAUTSCHE

Parník Baron Gautsch sjel na vodu v roce 1908 z loděnice v Dundee ve Skotsku. Loď byla postavena na zakázku pro rakouský Lloyd, který parník od 16.06.1908 společně s jeho sesterskými loděmi Prinz Hohenlohe a Baron Bruck nasadil na dalmátské rychlé lince. Po 1. Světové válce přešla sesterská loď Baron Bruck do italského vlastnictví a byla dále provozována pod jménem Friuli. Baron Gautsch měl tři olejové kotle se třemi parními stroji pohánějícími tři lodní šrouby. Jeho sesterské parníky měly pouze dva parní stroje a dva lodní šrouby. Nedá se ale říci, že by třetí šroub přinesl nějaké výrazné zvýšení výkonu.

Lodi propůjčil své jméno baron Paul Gautsch von Frankenthurn, který byl koncem 19. století ministerským předsedou c. a k. monarchie.

Pozdní dodávka a nízký výkon byly důvodem k reklamaci u výrobce Gourlay Bros. & Co. Ltd. a vedly k rozsáhlým přestavbám dělníky loděnice v domovském přístavu v Terstu. Vysoké náklady na přestavbu byly příčinou zániku mateřské loděnice a firma Gourlay Bros. & Co. Ltd. byla 23.10.1910 zlikvidována.

Po vypuknutí 1. Světové války si parník 27.7.1914 pronajalo c.a k. válečné loďstvo, pro přepravu posil do Kotora. V pronájmu uskutečnil parník celkem 4 cesty, urazil 1810 námořních mil a přepravil 2855 osob. Při zpáteční cestě zpravidla evakuoval obyvatelstvo do severní Istrie. Po splnění mise byl Baron Gautsch 11.08.1914 vrácen v Kotoru společnosti Lloyd. Před odjezdem do Kotora se měl někdo z lodních důstojníků dostavit na c.a k. námořní velitelství v Terstu aby převzal instrukce k plavbě. V té době c. a k. válečné loďstvo kladlo minová pole. Pořizování jejich náčrtků bylo zakázáno a tak byli velící důstojníci úkolováni výhradně ústně. Úkolem převzít instrukce, jak se vyhnout minovým polím, pověřil kapitán lodi Baron Gautsch Paul Winter svého druhého důstojníka Tenze, který měl společně s prvním důstojníkem Luppisem stanovit přesný kurs lodi. Upřesňující instrukce pak obdržela posádka ještě v průběhu plavby od vojenské správy v Zadaru.

Na spáteční cestě z Kotora do Terstu vzal Baron Gautsch na palubu vedle uprchlíků z Bosny a Hercegoviny i turisty z dalmátských ostrovů.

Dne 13.08.1914 přibližně v 11:00 opustila loď přístav Veli Lošinj. Plánovaný příjezd do Terstu byl okolo 18:00 hodin. Od vyplutí až po Pulu měl službu důstojník Luppis, který bez souhlasu velitele předal službu druhému důstojníkovi Tenzemu a šel poobědvat s cestujícími první třídy. Tenze měl tak jako tak nastoupit službu ve 14:00, proto opustil Luppis můstek už ve 13:45 hodin.

Baron Gautsch pokračoval v kurzu dále na sever, mnohem blíže břehu, než to vyžadovaly instrukce předané vojenskou správou. Ani po setkání se sesterskou lodí, která plula tři námořní míle dále od břehu a přes několikeré upozornění některých cestujících, neopravil velící důstojník kurz lodi.

Sedm námořních mil severně od brionských ostrovů najel parník Baron Gautsch okolo 14:50 v plné rychlosti do minového pole, které právě položilo rakouskouherské námořnictvo. Loď Basilisk, která tu kladla miny, stačila ještě vyslat varovné signály, kterým ale nikdo nevěnoval pozornost. Dvě exploze prorvaly na levoboku do trupu lodi díru a Baron Gautsch se během šesti minut potopil na souřadnicích 44°56 1″ severní šířky a 13°33 3″ východní délky.

Bilance neštěstí byla děsivá: 159 osob bylo zachráněno loděmi Csepel, Triglav a Balaton, které přispechaly na pomoc. 68 mrtvých těl bylo vyloveno. 177 lidí, mezi nimi ženy a děti, kteří měli být z ostrovů dopraveni do Terstu se utopilo nebo zahynulo v hořícím oleji. Kapitán a první důstojník byli zachráněni a v Pule jim bylo uloženo domácí vězení. Mrtvé tělo druhého důstojníka bylo o dva dny později vyloveno u Puly s kulkou v hlavě. Důstojník Tenze se zřejmě za způsob kterým řídil loď sám odsoudil.

O dalších výsledcích jednání se toho v rakouském tisku z důvodu cenzury objevilo jen velmi málo. Nicméně rozsáhlé výpovědi cestujících, kteří katastrofu přežili, se objevily v novinách vycházejících v Terstu. Společnost Lloyd nejprve odmítala vyplatit odškodné. Později bylo poškozeným vyplaceno na 200 tisíc korun. Pozůstalí obětí zažalovali společnost Lloyd u soudu ve Vídni. Dokumenty o ztroskotání lodi Baron Gautsch byly předány zemskému soudu ve Vídni, kde byly zničeny při požáru v roce 1925. Proces se nekonečně prodlužoval. Právní zástupce obce pozůstalých, Dr. Schapiro, byl židovského původu. Jeho kancelář byla zničena národními socialisty při pogromu v roce 1938. Tím byly zničeny i poslední dokumenty týkající se zkázy lodi Baron Gautsch. Jediným oficielním dokumentem, který se zachoval, je žaloba c. a k. státního návladního v Rovinji proti kapitánu Winterovi a prvnímu důstojníkovi Luppisovi.

V dokumentech společnosti Lloyd prochází jména obou důstojníku ještě ve dvacátých letech. Oba veleli zámořským lodím. Jejich kariéru tedy zkáza parníku Baron Gautsch nepoznamenala.