Vrakové potápění – expedice Bikini Atol a Prinz Eugen 

Podrobnosti: 

– MOC SE OMLOUVÁME Z DŮVODU ODLOŽENÍ, JIŽ DLOUHO PLÁNOVANÉ EXPEDICE, ALE PODMÍNKY PRO PLATBU A ZÍSKÁNÍ TERMÍNU JSOU VELMI RISKANTNÍ. Budeme na tom pracovat dál a věříme, že se na Mt. Everest ve vrakovém potápění určitě podíváme. LDsC Team.

Náš LDsC klub společně s klubem HD pořádá expedici technického vrakového potápění na jadernou střelnici USA – slavný Bikini Atol a slavný křižník PRINZ EUGEN, detailnější popis akce, která se o rok odložila, byli jsme nuceni díky organizaci jediné safari lodi, která v Bikinských vodách operuje posunout naši expedici o jeden rok, zato se vše lépe připraví… :-).

Pro pokusy byla shromážděna flotila lodí – cílů:

Letadlové lodě:

1 USS SARATOGA – letadlová loď, třída Lexington, objednána: New York Shipbuilding Corporation, zahájení stavby: 25. září 1920, spuštěna na vodu: 7. dubna 1925, uvedena do služby: 16. listopadu 1927, osud: Potopena při jaderných testech na atolu Bikini 25. července 1946, poznámka 1. července 1922 překlasifikována na CV-3, výtlak: CC-3: 43 500 T projektovaný, CV-3: 36 000 T standardní projektovaný, délka: po dokončení: (projektovaná/dokončená) 259,1 m na vodorysce/268,2 m celkem, šířka: po dokončení: 32,1 m na vodorysce/32,3 m celkem, ponor: 7,4 m, pohon: 16 parních kotlů, 4 parní turbíny/generátory, 8 elektromotorů, 4 lodní šrouby, 180 000 shp (134,2 MW) projektovaný, rychlost: po dokončení: 33,25 uzlů (61,58 km/h), dosah: 10 000 námořních mil (18 520 km) při 10 uzlech (18,5 km/h), posádka: 2122 (posádka a palubní+letecký personál), výzbroj: po dokončení: 8x203mm/55 (4xII), 12x127mm/25 (12xI), letadla 90 letadel, 2 výtahy, 1 katapult

2 USS INDEPENDENCE CVL-22 – lehká letadlová loď – potopena 1951 poblíž San Francisca

Bitevní lodě:

3 NAGATO – typ: bitevní loď, třída Nagato, objednána: v loděnicích v Kure, zahájení stavby: 28. srpna 1917, spuštěna na vodu: 9. listopadu 1919, uvedena do služby: 15. listopadu 1920, osud: potopila se při druhém jaderném testu operace Crossroads na atolu Bikini 25. července 1946, výtlak: 42 850 t, délka: 221 m, šířka: 34,6 m, ponor: 9,5 m, pohon: 4 hřídele, 80 000 hp, rychlost: 27 uzlů, dosah: 5500 námořních mil při 16 uzlech, (10 200 km při 30 km/h), posádka: 1368, výzbroj: 8 × 406 mm (16 palců), 20 (později 18) × 140 mm (5,5 palce), 8 × 127 mm L/40 Typ 89, až 98 × 25 mm L/60 Typ 96, letadla 3
4 USS ARKANSAS BB-33
5 USS NEW YORK BB-34
6 USS NEVADA BB-36
7 USS PENNSYLVANIA BB-38

Křižníky:
8 USS PENSACOLA CA-24
9 USS SALT LATE CITY CA-25
10 PRINZ EUGEN – kořistný německý
11 SAKAWA – kořistní japonský

Torpédoborce:
12 USS ANDERSON
13 USS LAMSON
14 USS CONYNGHAM
15 USS MUGFORD
16 USS RALPH TALBOT
17 USS RHIND
18 USS STACK
19 USS WILSON
20 USS HUDGES
21 USS MUSTIN
22 USS WAINWRIGHT

Ponorky:
23 USS APOGON
24 USS SKATE
25 USS PILOTFISH
26 USS SKIPJACK
27 USS SEARAVEN
28 USS TUNA
29 USS DENTUDA
30 USS PARCHE

K těmto lodím byla ještě přiřazena skupina výsadkových plavidel a obchodních lodí

PRINZ EUGEN- typ: křižník, pouze poškozen a po atomových testech odtažen k atolu Kwajalein, kde se v prosinci 1946 převrhl a potopil

Více na:
Bikini – americká jaderná střelnice
USS Saratoga – stavba, popis, nasazení, výzbroj
Bitevní loď Nagato – stavba, popis, nasazení, výzbroj

Bikini Atol:
V severozápadním rohu lze rozeznat kráter, způsobený výbuchem termonukleární pumy Castle Bravo v roce 1954
Atol Bikini je v současnosti neobydlený atol v Tichém oceánu, který je součástí Marshallových ostrovů. Tvoří ho 36 ostrovů, které obklopují lagunu o ploše 591,1 km2. Celková plocha všech ostrovů je 6 km2. Ostrov byl znám jako americká jaderná střelnice a byly po něm pojmenovány i dvojdílné plavky – Bikiny. Atol je neobydlený, protože jeho obyvatelé museli být kvůli zamoření radioaktivitou přesídleni. Vzhledem k množství vraků válečných lodí na dně laguny je oblast vyhledávanou potápěčskou lokalitou.
V letech 1946–1958 zde bylo provedeno 23 zkušebních jaderných výbuchů. Například zde byl zkoumán vliv jaderných výbuchů na válečné lodě – krycí název byl Operace Crossroads. V prostoru výbuchu bylo soustředěno pět bitevních lodí, čtyři křižníky, dvě letadlové lodě, 12 torpédoborců, osm ponorek, obchodní a výsadkové lodě.
První jaderný test – Able, byl odpálen 1. července 1946. Puma byla shozena z bombardéru a vybuchla ve vzduchu. Mnohem ničivější ovšem byl podhladinový výbuch, ke kterému došlo 25. července 1946 při testu Baker. Řada z lodí se po některém z výbuchů potopila na místě a vytvořila lodní pohřebiště, ty které přečkaly, byly často později potopeny jinde (viz např. USS Independence).
V roce 1954 byla na atolu při testu Castle Bravo odpálena vůbec první americká vodíková bomba. Do kontaktu s radioaktivním spadem z tohoto výbuchu přišel také japonský rybářský člun Lucky Dragon No. 5, což zapříčinilo onemocnění členů posádky, jedna osoba nakonec zemřela. To způsobilo silný mezinárodní odpor a znovu podnítilo obavy Japonců týkající se radioaktivity, obzvlášť s ohledem na možnou kontaminaci ryb.

Po skončení 2. světové války získaly Spojené státy část flotily poražených mocností Osy. Navíc přebývalo spousta zejména již starých lodí vlastní flotily, které čekal neodvratný konec v tavicích pecích. Spojené státy měly již vyvinutu atomovou bombu a měly v tuto chvíli technologický náskok před SSSR. Chyběly však zkušenosti s použitím této mocné zbraně. To se týkalo zejména účinku atomové bomby na vojenskou techniku, kde chyběly základní poznatky. Použití bomb proti japonským městům Hirošima a Nagasaki moc nepomohlo, neboť to byla víceméně dřevěná nebráněná civilní města. Armáda neměla moc možností kde tyto testy provádět, aby nezamořila území USA. A tak paradoxně se přistoupilo k testům na nepotřebné vojenské lodě v souostroví Marshallových ostrovů, které po dobytí na Japoncích obsadili Američané. Pro pokusy byl vybrán atol Bikini, ležící v severozápadní části souostroví. Operace byla nazvána křižovatky – Crossroads.

Pro pokusy byla shromážděna flotila lodí – cílů:
Bitevní lodě: Arkansas BB-33, New York BB-34, Nevada BB-36, Pennsylvania BB-38 a japonská kořistní Nagato
Křižníky: Pensacola CA-24, Salt Lake City CA-25, kořistní německý Prinz Eugen a kořistní japonský Sakawa
Letadlové lodě: Saratoga CV-3 a lehká Independence CVL-22
Torpédoborce: Lamson, Conyngham, Mugford, Ralph Talbot, Mayrant, Rhind, Stack, Wilson, Hudges, Anderson, Mustin a Wainwright.
Ponorky: Skipjack, Searaven, Tuna, Skate, Apogon, Dentuda, Parche a Pilotfish
K těmto lodím byla ještě přiřazena skupina výsadkových plavidel a obchodních lodí

První zkouška byla provedena dne 1.7. 1946 – operace Able. Pokus byl proveden jako vzdušný výbuch atomové bomby nad rozestavěnými loděmi v laguně v kruhu 4000 metrů. Cílová loď byla bitevní loď Nevada a ta byla natřena na červeno s bílými dělovými věžemi. Celé operaci velel viceadmirál W.H. Blandy z paluby vlajkové lodi Mount McKinley. Shoz atomové bomby prováděl bombardér B-29 a použitá bomba byla stejného typu jako byla svržena na Nagasaki o váze 4500 kg. Bomba měla špatné balistické vlastnosti a po svržení minula Nevadu, nad kterou měla explodovat, o 650 metrů. Bomba vybuchla ve výši 158 metrů nad mořem. Po výbuchu vznikla ohnivá koule a poté byla překryta vodní tříští. Za minutu sahal vrchol exploze do výše 4 kilometrů a po sedmi minutách dosáhl 12 kilometrů. Oblak se rozpadal asi 1 hodinu. Na vodu atolu vepluly kutry a barkasy a skupiny vědců a odborníků začaly zkoumat výsledek exploze. Totální zničení plavidel výbuch nezpůsobil a ukázal omezené možnosti použití atomové zbraně ve válce na moři.

Výsledky prvního pokusu – operace Able 1.7. 1946:

Potopené lodě:
Lehký křižník Sakawa – těžké poškození zádě, převracel se na levou stranu, potopil se 25 hodin po výbuchu
Torpédoborec Anderson – vyletěl do povětří výbuchem vlastní munice
Torpédoborec Lamson – rozsáhlé poškození trupu, převrátil se 6 hodin po výbuchu
2 transportní lodě

Těžce poškozené jednotky:
Bitevní loď Nevada, bitevní loď Arkansas, lehká letadlová loď Independence, těžký křižník Pensacola, ponorka Skate

Středně poškozené jednotky:
Bitevní loď Nagato, bitevní loď Pennsylvania, bitevní loď New York, těžký křižník Prinz Eugen, těžký křižník Salt Lake City a 3 torpédoborce.
Potápějící se Saratoga při pokusu Baker
Druhý jaderný pokus byl učiněn 25.7. 1946 a tentokrát se jednalo o podmořský výbuch. Lodě v podstatě zůstaly stát tam, kde se nacházely při prvním testu. Bomba o síle 20 kT byla spuštěna v kesonu z výsadkové lodě do hloubky 27 metrů. V 8.24 minut byla jaderná bomba odpálena. Nejprve se změnila barva vody na bílou kolem výsadkové lodě. Poté se začala ohromnou rychlostí zvedat vodní clona v podobě kopule. Výbuch vyhodil do povětří 500 tis. tun vody. Voda začala opadat po 14 sekundách. Zjistilo se, že síla podmořského úderu je mnohonásobně větší než exploze ve vzduchu.

Výsledky podmořského pokusu Baker dne 25.7. 1946:

Potopené lodě:
Bitevní loď Arkansas – převrátila se dnem vzhůru a potopila, značně poškozený trup pod čarou ponoru
Bitevní loď Nagato – poškozená výbuchem se nachýlila o 8 stupňů a potopila se pátého dne po výbuchu
Letadlová loď Saratoga – rozsáhle poškozená nástavba i trup pod vodou, paluba vytrhaná ze závěsů, loď se naklonila o 5 stupňů na záď a po 7 a půl hodinách se zádí napřed potopila
Ponorka Pilotfish – okamžitě po výbuchu se potopila
Ponorka Apogon – okamžitě po výbuchu se potopila
2 výsadkové lodě, plovoucí dok a cisternová loď

Těžce poškozené lodě:
Těžký křižník Pensacola, těžký křižník Salt Lake City, lehká letadlová loď Independence, torpédoborec Hughes a ponorky Skate a Dentuda

Středně poškozené lodě:
Bitevní loď Nevada, bitevní loď New York, bitevní loď Pennsylvania a těžký křižník Prinz Eugen (křižník byl odtažen do atolu Kwajalein, kde se vlivem poškození z testů sám potopil dne 22.prosince 1946. Dodnes jeho převrácený trup je částečně vynořený a Deutsche Marinebund z něho sejmul jednu vrtuli, která je dnes umístěna v námořním muzeu v Laboe u Kielu)
Jaderné testy ukázaly u Bikini, že námořní jednotky jsou poměrně dobře odolné i proti jadernému výbuchu, na druhou stranu jeden letoun vyzbrojený atomovou bombou může provést sám celý nálet na Pearl Harbor, který v roce 1941 provádělo několik set japonských letadel.

Vrak japonské válečné lodě Sakawa po atomovém výbuchu
50 let po provedených pokusech byl atol Bikini otevřen pro veřejnost jako „světové vrakoviště pro potápění“. Dostat se na atol není nijak laciná záležitost, ale zážitky jsou pro mnohé daleko lákavější. Nikde na světě není možné se potápět na letadlovou loď a k tomu leží dvě bitevní lodě opodál.

Letadlová loď Saratoga o výtlaku 39 tis. tun spočívá na dně v hloubce 54 metrů vzpřímena, jako by plula. Paluba se nachází v hloubce 27 metrů a můstek se nalézá pouhých 12 metrů pod vodní hladinou. Na palubě stojí ještě letouny – 3 střemhlavé Helldivery a jeden torpédový Avenger. Saratoga je nepopulárnější bikinský vrak. Letadlová loď je vyznačen 3 bójemi.

Bitevní loď Arkansas o výtlaku 26 tis. tun leží převrácená dnem vzhůru na dně v hloubce 54 metrů a je označena 1 bójí. Bitevní lodě se většinou při potápění do hloubky kolem 50 metrů převracejí dnem vzhůru díky těžkým nástavbám. Kýl se nachází 33 metrů pod vodní hladinou a je značně poničen podvodním jaderným výbuchem.

Bitevní loď Nagato o výtlaku 43 500 tun, bývalá vlajková loď japonského námořnictva leží dnem vzhůru v hloubce 51 metrů. Mohutné dělové věže s 406 mm děly zůstaly v barbetách, přední dělová věž je 3 metry nad dnem a dá se podplout. Při převracení lodi se odtrhla nástavba s můstkem a dopadla nabok vedle trupu. Slavnou pagodu je tak možno spatřit i s můstkem, po kterém kdysi chodil admirál Yamamoto. Nagato je označeno 2 bójemi.

Nejnovější japonský křižník Sakawa o výtlaku 6 600 tun leží v hloubce 50 metrů poněkud dále od ostatních vraků a je rozpadlý na více částí. Označen je 1 bójí.

Torpédoborec Lamson DD 367 je potopen ve vzpřímené poloze v hloubce 46 metrů. Na palubě jsou vidět torpéda, z nichž některá jsou zpola vysunuta z torpédometů. Je jedním z nejoblíbenějších podmořských cílů na Bikini. Je označen jednou bójí.

Torpédoborec Anderson DD 411 leží na levém boku v hloubce 50 metrů pod hladinou a je značně poškozen výbuchem vlastní munice. Označen je jednou bójí.

Ponorka Apogon stojí na kýlu v hloubce 51 metrů jako v muzeu. Trup je nepoškozen jako nový. Označena je 1 bójí.

Ponorka Pilotfish také sedí na dně vzpříma v hloubce 51 metrů a je označena 1 bójí.

V laguně jsou ještě vraky transportních plavidel USS Carlise a USS Gilliam, oba o výtlaku 6 800 tun.

Při potápění nehrozí v současné době již žádná zvýšená radiace, nebezpečím jsou však hejna žraloků, která se v laguně vyskytují