- NARVIK 1940, NORSKO
Přímo v Narviku se odehrála jedna ze zuřivých bitev druhé světové války…
10.dubna 1940 se deset německých torpédoborců prodralo sněhovou vánicí až k přístavu. Cíl operace s názvem Weserübung (cvičení na Vezeře) bylo „pokojně obsadit zemi“.
Operace byla zahájena 9. dubna 1940. Německá výsadková vojska podporovaná letectvem a námořnictvem zaútočila na Dánsko a Norsko. Zatímco Dánsko bez boje kapitulovalo, Norové se postavili na odpor. Nedokázali však dostatečně čelit nečekanému útoku a Německo obsadilo všechny důležité přístavy. Tak byly norské síly zcela odříznuty od pomoci západních spojenců a mnoho na tom nezměnilo ani britské vylodění okolo Narviku, které přineslo jen částečný úspěch, jednak díky hrubým chybám britského velení, jednak díky faktu, že Německo mělo prakticky po celou dobu bojů v Norsku výraznou až absolutní vzdušnou převahu.
Když pak navíc došlo ke katastrofě ve Francii, musela být většina kapacit Velké Británie převelena k ochraně vlastního území před hrozícím vyloděním. Za této situace mohly mít boje jen jediný výsledek: Britové evakuovali své jednotky z Norska 8. června 1940 a Norsko samo kapitulovalo dva dny poté.
Operace Weserübung
Operace Weserübung je kódové jméno pro přepadení Dánska a Norska Hitlerovským Německem za II. světové války. Hitler se k tomuto kroku odhodlal poté, co ho zásahy Royal Navy v norských výsostných vodách (zejména zásah proti Altmarku) a neskrývané přípravy Francie a Velké Británie k invazi do Skandinávie přesvědčily o tom, že Britové nehodlají akceptovat norskou a švédskou neutralitu. Jelikož železná ruda ze Švédska byla pro německý válečný průmysl naprosto nepostradatelná, nezbylo mu než jednat. Jako nejlepší formu reakce pak zvolil vlastní úder.
Plány stran
Je evidentní, že napadené země nečekaly německý útok a stejně tak je zjevné, že Winston Churchill (tehdy první lord admirality) a jeho vojenští poradci hrubě podcenili možnosti Německa. Známý je Churchillův výrok, který pronesl 2 dny po zahájení německého útoku: „Podle mého názoru, který sdílejí i moji zkušení odborní poradci, se Herr Hitler právě dopustil vážné strategické chyby… (…) mám dojem, že můžeme velmi vytěžit z hrubé strategické chyby, ke které byl dohnán.“ Toto zhodnocení situace možná i bylo realistické, ovšem faktem je, že německé akce, byť přehnaně velkorysé a v mnohém ohledu až fušersky velkomyslné, byly relativně solidně naplánované a energicky provedené,
Erich Raeder, původce operace Weserübung
a že součinnost Royal Navy a jednotek expedičního sboru byla natolik špatná a zmatená, že byl nakonec německý úspěch (s malou mezihrou u Narviku) téměř úplný.
Provedení
Operace byla zahájena 9. dubna 1940. Německá výsadková vojska podporovaná letectvem a námořnictvem zaútočila na Dánsko a Norsko. Zatímco Dánsko bez boje kapitulovalo, Norové se postavili na odpor. Nedokázali však dostatečně čelit nečekanému útoku a Německo obsadilo všechny důležité přístavy. Vláda a královská rodina organizovaly odpor ve vnitrozemí, ten byl však narušován proněmeckým exponentem Vidkunem Quislingem. Navíc byly norské síly zcela odříznuty od pomoci západních spojenců a mnoho na tom nezměnilo ani britské vylodění okolo Narviku, které přineslo jen částečný úspěch, jednak díky hrubým chybám britského velení, jednak díky faktu, že Německo mělo prakticky po celou dobu bojů v Norsku výraznou až absolutní vzdušnou převahu.
Když pak navíc došlo ke katastrofě ve Francii, musela být většina kapacit Velké Británie převelena k ochraně vlastního území před hrozícím vyloděním. Za této situace mohly mít boje jen jediný výsledek: Britové evakuovali své jednotky z Norska 8. června 1940 a Norsko samo kapitulovalo dva dny poté.
Výsledky operace
Je nepochybné, že Hitler byl k této akci dohnán a že za ni krutě zaplatil – německé hladinové loďstvo utrpělo strašlivé ztráty (včetně těžkého křižníku Blücher a dvou lehkých křižníků, Königsberg a Karlsruhe) a jeho zbrusu nová flotila torpédoborců byla téměř vyhlazena (Německo jich ztratilo celkem 10). Na druhé straně i přes tyto nepříznivé výsledky bylo německé vítězství jednoznačné – i britské námořnictvo utrpělo těžké ztráty (včetně letadlové lodi HMS Glorious) a pozemní a vzdušná střetnutí pak skončila naprosto jednoznačně – britské síly i norské vládní jednotky byly deklasovány a Británie mohla být ráda, že se jí podařilo většinu jednotek z Norska evakuovat. Německo ve výsledku získalo spoustu výhodných základen pro operace leteckých a námořních sil, které pak používalo k boji proti spojeneckým konvojům.
Mezinárodní důsledky
Okupace Dánska a Norska vedla k naprosté izolaci Švédska a Finska od západních Spojenců. Zatímco pro Švédsko to pouze znamenalo, že bude muset učinit určité ústupky Němcům, pro Finsko představovala vzniklá situace mnohem bezprostřednější hrozbu. Za nové situace bylo totiž odříznuto od vojenských dodávek z Británie a Francie a ztracena byla i možnost, že by mu tyto státy v budoucnu mohly poslat na pomoc vojenské jednotky (navíc bylo logické, že po porážkách v Norsku a Francii začali mít Finové pochybnosti o jejich schopnosti komukoliv účinně pomoci). Jelikož SSSR i nadále představoval pro tuto zemi smrtelnou hrozbu a stupňoval napětí, mělo Finsko jen dvě možnosti: buďto mohlo čelit SSSR samo, nebo se spojit s Německem. Jelikož první možnost byla shledána zcela nerealistickou, nezbyla mu nakonec než druhá možnost.
Vraky potopených lodí:Wilhelm Heidkamp, Anton Schmitt, Dieter von Roeder, Herman Kuhne, Martha Heinrich Fisser, Strassa, Neuenfels, Romanby
Potopené vraky
Wilhelm Heidkamp
Německá válečná loď z roku 1939, torpédoborec, kód Z21.
Německá válečná loď Wilhelm Heidkamp (WH) byla jedna z deseti německých válečných křižníků, jenž zakončily svou pouť ve vodách města Narvik v dubnu 1940. Wilhelm Heidkamp spolu s dalšími 9 válečnými loděmi tvořily bojovou skupinu Kriegsschiffgruppe 1, jejichž účelem byla obrana města Narvik.
Wilhelm Heidkamp byla též tou lodí, která potopila 9. dubna v ranních hodinách norského obrněnce Eidsvold. V následných hodinách probíhaly těžké bitvy mezi Němci a spojeneckými silami a 10. dubna WH byla zasažena torpédem britské válečné lodě Hardy.
Torpédo kompletně odstřelilo záď WH a 81 členů německé posádky v té době zahynulo. Nicméně loď se po tomto zásahu nepotopila a její kapitán Hans Erdmenger nařídil, aby WH byla odtažena do přístavu, kde 11. dubna došlo k explozi na palubě a loď se velmi rychle potopila.
Na tomto místě loď zůstala potopena až do roku 1963, kdy společně s mnoha dalšími vraky z dob druhé světové války byla odstraněna.
Norsk Bjergningskompani přesunul vrak a zanechal loď potopenou v blízkosti letiště kousek od města Narvik. Zbytky lodě WH, jenž jsou v relativně dobrých podmínkách, se v současné době nacházejí v hloubce 10 až 25 m pod hladinou.[:ob:id( 755″>
Rozměry
Výtlak: 3469t
Celková déka: 125,10 m
Délka na hladině: 120,60 m
Šířka: 11,75 m
Hloubka ponoru: 4,50 m
Posádka: 323
Zbraně
12,7 cm L/45 C/34 (5″): 5
3,7 cm L/83 C/30: 4
2 cm MG L/65 C/30: 4
53,3 cm Torpédo: 8
Miny: 60
Depth Charge launcher: 4
Anton Schmitt
Německá válečná loď z roku 1939, torpédoborec, kód Z 22 Anton Schmitt spolu s dalšími 9 válečnými loděmi tvořily bojovou skupinu Kriegsschiffgruppe 1, jejichž účelem byla obrana města Narvik.
Loď byla potopena 2 torpédy – HMS HUNTER 10. 4. 1940 ve vnitřní části přístavu Narvik. Vrak byl přemístěn blíže k Framnesodden ve stejné době jako Wilhelm Heidkamp. Munice je pravděpodobně stále k nalezení jak na palubě, tak v blízkosti vraků u Framnesoddenu.
Vrak leží v hloubce 10 – 20 m.[:ob:id( 758″>
Rozměry
Výtlak: 3469t
Celková déka: 125,10 m
Délka na hladině: 120,60 m
Šířka: 11,75 m
Hloubka ponoru: 4,50 m
Posádka: 323
Zbraně
12,7 cm L/45 C/34 (5″): 5
3,7 cm L/83 C/30: 4
2 cm MG L/65 C/30: 4
53,3 cm Torpédo: 8
Miny: 60
Depth Charge launcher: 4
Výkon
Rychlost: 40,45 uzlů
Dieter von Roeder
Německá válečná loď z roku 1938, torpédoborec, kód Z17.
Dieter von Roeder patřila spolu s dalšími 9 válečnými loděmi do bojové skupiny Kriegsschiffgruppe 1, jejichž účelem byla obrana města Narvik.
Loď byla poškozena 10.4. 1940 v Narviku dělovou palbou, částečně rozebrána Němci, přemístěna a potopena 13.5. 1940 ve Framnesoddenu.
Vrak leží v hloubce 10-20 m.
Rozměry
Výtlak: 3415t
Celková déka: 123,40 m
Délka na hladině: 120,00 m
Šířka: 11,75 m
Ponor: 4,50 m
Posádka: 323
Zbraně
12,7 cm L/45 C/34 (5″): 5
3,7 cm L/83 C/30: 4
2 cm MG L/65 C/30: 4
53,3 cm Torpédo: 8
Miny: 60
Depth Charge launcher: 4
Výkon
Rychlost: 40,45 uzlů
Herman Kuhne (kód Z 19)
Německá válečná loď (torpédoborec) z roku 1937 skončila svou pouť 13. dubna 1940 nedaleko od města Narvik.
Po teto bitve u Narvik, HK vyrazil smerem k Herjangen, kde kratce pote, posadka sama kriznik potopila. Vrak HK se v soucasne dobe nachazi v melkych vodach u Herjangenu, v hloubce 3-40 m. SFT v roce 1999 kontrolovala vrak (přítomnost oleje) a konstatovala (-l) ze HK nepredstavuje zadne nebezpeci znecisteni okoli. Pristavni kapitan Narviku nam zdelil, ze v soucasne dobe ponory k vraku HK jsou povolene.
Vrak leží v hloubce 3 – 37 m.
Rozměry
Výtlak: 3415t
Celková déka: 123,40 m
Délka na hladině: 120,00 m
Šířka: 11,75 m
Ponor: 4,50 m
Posádka: 323
Zbraně
12,7 cm L/45 C/34 (5″): 5
3,7 cm L/83 C/30: 4
2 cm MG L/65 C/30: 4
53,3 cm Torpédo: 8
Miny: 60
Depth Charge launcher: 4
Výkon
Rychlost: 40,45 uzlů
Martha Heinrich Fisser
Německá nákladní loď z roku 1911 (Stockton, UK), převážející železnou rudu.
9. dubna 1940 Martha Heinrich Fisser kotvila v přístavu v Narviku, aby naložila náklad – železnou rudu a vrátila se zpět do Německa. Právě když se chystala, že vypluje zpět, obdržela příkaz zůstat v přístavu. 10. dubna 1940 kotvící v přístavu, když britské válečné síly (torpédoborec HMS Hotspur, Hostile, Havock, Hunter) napadli německé loďstvo, byla loď zasažena a rychle potopena.
Loď je těžce zničena, hlavní konstrukce a trup prakticky již neexistují.
Stejně jako z ostatních lodí byly po válce odstraněny některé části lodě: kapitánský můstek a stěžně. Loď byla naložena rudou, jejíž zbytky jsou stále k nalezení na palubě. MHF byla parní loď, tudíž žádná nádrž na palivo není na palubě. Vrak leží v hloubce 25 m.
Loď sedí na dně v blízkosti vraku „Strassa“ a je snadno dostupná lodí.
Rozměry
Výtlak: 4 879 t
Déka: 118,2 m
Výška: 15,9 m
Ponoru: 7,5 m
Strassa
Švédská nákladní loď z roku 1921 (Stockholm), převážející železnou rudu.
6. dubna 1940 Strassa opustila přístav v Narviku a nabrala kurz směrem k Baltimore v USA s nákladem železné rudy a s 34 člennou posádkou. V oblasti Lofot začala mít loď problémy s chladícím systémem a protože nebylo možno tuto závadu odstranit na moři, posádka se rozhodla vrátit k Narviku. Zde loď kotvila do 9. dubna 1940, kdy dostala příkaz od německého torpédoborce Dieter Von Roeder vrátit se zpět do přístavu a čekat na nové rozkazy. Tak loď čekala v Narviku do 10. dubna, kdy se zde střetly britské a německé vojenské síly. V době nejintenzivnějších bojů se posádka rozhodla zachránit a opustila potápějící se loď. Strassa leží v hloubce od 13 do 25 metrů, ale části, které se nacházeli těsně pod hladinou (kapitánský můstek a stěžně) byly odstraněny.
Loď byla v době potopení naložena, část rudy byla odstraněna, ale většina je stále na palubě, zejména v zadních prostorách lodě. Palivo se může stále nacházet na vraku.
Loď leží na dně ve své přirozené poloze. Vrak je v dobrém stavu a je snadno dostupný lodí.
Výtlak: 5 650 t
Neuenfels
Na svou dobu relativně velká německá nákladní loď z roku 1925 (Bremen, Německo), převážející rudu, potopená 10.4.1940 torpédem. Loď je stabilní na mořském dně v hloubce 26 m pod hladinou nedaleko centra Ankenes. Rozsáhlé škody na zadní levé straně způsobené torpédem, hlavní konstrukce a trup zničeny. Loď byla naložena rudou, jenž z velké části byla po válce odstraněna. Palivo je s největší pravděpodobností stále na palubě.
Rozměry
Výtlak: 4 496 t
Déka: 143,2 m
Šířka: 18,6 m
Výška: 8,6 m
Romanby
Anglická nákladní loď z roku 1927 (Hartlepool, UK) převážející rudu.
Loď kotvila v přístavu Narvik, kde byla 10.4.1940 zasažena torpédem britského torpédoborce.
Vrak se nachází zhruba v 26 m pod hladinou v blízkosti břehu Ankenes při vjezdu do přístavu. Vrak je označen bójí.
Obecně loď je těžce poničena, zásah po torpédu je snadno k vidění na levoboku. Trup a kajuty zničeny. Můstek a stožáry po válce odstraněny.
Loď byla naložena rudou, jenž byla po válce téměř všechna odstraněna. Romanby byla parní loď, tudíž žádná palivová nádrž.
Výtlak: 8 770 t
Vloženo se souhlasem Karla Zámečníka a jeho českého potápěčského centra Ray Diving v Norsku.
Telefonické spojení do centra RAY DIVING v Norsku: 0047 95454931
Vše ostatní naleznete zde: http://www.raydiving.com
a tady
Karel Zámečník Ray Diving a LDśC